Pavel Lacina

autor:

Pavel Lacina

Často se na prezentacích a při obchodních jednáních rozhoří plamenná diskuze o hodnotě času. K poslední takové diskuzi došlo překvapivě na místě, kde bych ji normálně nečekal. Nebylo to jako obvykle na schůzce s klientem, ale během nedělního rodinného, navíc slavnostního oběda. Impulsem k tomu bylo mé oznámení (jen tak mezi řečí), že cestou domů se potřebuji ještě zastavit v obchodě s domácími potřebami, protože se mi rozbil rozkládací sušák na prádlo a musím si koupit nový. Dalším akcelerátorem bylo moje odmítnutí nabídky jednoho člena z příbuzenstva, že mi ten sušák opraví, a ať jej přivezu k němu do dílny. Ta je ovšem vzdálená asi 60 kilometrů od místa mého bydliště. Všichni mě začali přesvědčovat, že je zbytečné utrácet, že je to škoda peněz, že neustále vyhazuji peníze oknem a tak dále. Dal jsem se tedy do výpočtu, abych ostatním, ale i sám sobě dokázal, že nový sušák vyjde levněji než oprava toho starého. Jak jsem při výpočtu postupoval?

Vycházel jsem z toho, že cena nového sušáku je 499 Kč včetně DPH. Cesta autem do obchodu je dlouhá asi 2 kilometry, takže amortizace vozu činí cca 15 korun (pozn.: cena paliva plus hodnota 4 Kč na kilometr jízdy ze zákona o náhradách služebních cest zaměstnanců). Předpokládám, že by nákup včetně cesty zabral asi půl hodiny. Z předchozích výpočtů vím, že hodnota mého pracovního času je 800 Kč za hodinu. Za půl hodiny tedy 400 Kč. Celkem se tedy náklady na nový sušák vyšplhají na 914 korun.

A pak jsem si spočítal, kolik by stála oprava starého sušáku. Cesta autem do dílny příbuzného a zpět je dlouhá 120 km. Cena paliva a amortizace vozu tedy činí 780 Kč. Trasa tam by podle Google Maps trvala asi 45 minut, takže dohromady bych na cestě strávil hodinu a půl, což se rovná 600 Kč. Už teď vyjde oprava dráž než nový sušák. Navíc zde chybí ještě jedna položka. A tou je čas, který strávím na místě čekáním na opravu. V případě, že bych tam starý sušák nechal a vyzvednul si ho někdy později, tak dokonce musím vypočtené hodnoty vynásobit dvěma.

Přijímám oprávněnou námitku, že můj příklad je hodně obecný a zjednodušený. Jedná se o pracovní čas, a já nechci čas strávený s rodinou nebo pro rodinu v žádném případě přepočítávat na peníze. A proto uvedu ještě jeden příklad. Zrovna nedávno jsme počítali čas a jeho hodnotu u nás ve firmě.

V minulém roce jsme se zúčastnili veletrhu For Arch 2016, kde jsme měli umístěnou expozici našich služeb a produktů. Za šest měsíců po skončení výstavy jsme společně s kolegy z obchodu na poradě řešili, zda se nám taková aktivita znovu vyplatí i v letošním roce. Tedy jestli obchodní výsledky odpovídají nákladům, nebo jestli máme raději zvolit jinou formu prezentace. Každý obchodník dokázal velmi přesně spočítat svoje výsledky na stránce příjmů, tedy uzavřených nebo připravovaných zakázek. Z přehledu jsme měli radost, na první pohled se zdálo, že obrat, tedy přesněji řečeno zisk hravě pokryje náklady. Ale. Za náklady nemůžeme považovat jen servis, služby a prostředky (například přes 212 servírovaných šálků skvělé kávy, tímto děkujeme našemu dvornímu dodavateli Lukášovi Součkovi), ale hodnotu času týmu lidí, který se na realizaci expozice podílel. Společně jsme začali dohledávat, kolik času jsme věnovali přípravě. Například kolik porad a jednání jsme absolvovali. Kolik času zabralo vymýšlení samotné expozice, kolik přípravě grafiky, videoupoutávky, komunikace s organizátory a další a další úkony, které bylo potřeba udělat pro úspěšné absolvování veletrhu. Po sečtení celkového času všech zúčastněných jsme tuto hodnotu vynásobili hodnotou našeho pracovního času. V daný moment bylo najednou velmi složité rozhodnout, zda je pro nás taková výstava obchodní přínos nebo nevhodně utracené prostředky na marketing.

Do budoucna jsme se dohodli, že každá pracovní skupina ve firmě bude sledovat každý další projekt podle náročnosti na čas, nejenom na fakturované výdaje. Je totiž zcela evidentní, že každý projekt, na kterém se podílí více lidí má nákladovou položku „čas“, která jde ruku v ruce s efektivitou. A ze zkušenosti vím, že u mnoha projektů je právě tato položka rozdílem mezi ziskem a ztrátou.

 

2017-07-18
2017-07-18
2017-08-02
2017-08-13
2017-09-29
2017-10-23
Opište číslo 99  

Ke stažení

Změny v přístupu k projektům

white papersFirmy, se kterými spolupracuji, jsou často v situaci, kdy řeší, jak udržet svoji pozici na trhu, a zároveň jak udržet, nebo ještě víc vylepšit, vlastní práci a svoje výsledky. Jejich potřeba není zavést krizový management. Cílem je změna procesů, které jim pomohou udržet vlastní konkurenční výhodu na trhu s extrémně vysokými nároky.

Jak potlačit rizika selhání projektu?

white papersKomentář vychází ze studie PriceWaterhouseCoppers, resp. jejich real-estate divize a popisuje možná rizika, která se mohou v průběhu přípravy a realizace projektu vyskytnout. Na základě zkušeností projektových manažerů popisuje jednotlivé hrozby a skicuje možná řešení.

Příručka BIM

prirucka bimZákladní představení metodiky informačního modelování budov (BIM) a význam BIM pro změny procesů ve stavebnictví vydaná Odbornou radou pro BIM v ČR v roce 2013 vedením Ing. Martina Černého z Výzkumného centra AdMaS.

Jsou 3 hodiny ráno. Kde jsou Vaše dokumenty?

white papersAť už pracujete s elektronickou dokumentací, tištěnými kopiemi nebo kombinací obojího, kontrola a dohledávání informací je činnost, která, pokud je chybně připravena, může potenciálně vést k finančním ztrátám nebo v krajním případě až k selhání projektu.

BIM protokol

dwld bim protocolVzorový dokument vypracovaný britským CIC (Construction Industry Council) jako požadavek na vládní BIM strategii ve Spojeném Království. Dokument definuje pro BIM projekt záměry projektu, kompetence jednotlivých členů týmu včetně jejich povinností a zodpovědností, a v neposlední řadě také nástroje včetně dohodnutého CDE.


^ nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci a analýze návštěvnosti soubory cookie.